V sobotu 17. května 2014 se ve Skaličce odehrával již tradiční turnaj Memoriál J. Vozáka. Poprvé si zde zajelo zahrát i naše mladé družstvo ve složení Josef Bednařík, Jakub Krejča, Ondřej Vraj a Karel Vraj. Turnaj se hrál tempem 2x15 minut na 9 kol. Naše mladé družstvo si jelo do Skaličky pouze zahrát a sbírat zkušenosti, tudíž nemělo před sebou žádné mety a mohlo hrát relativně vklidu.  

Jelikož jsme byli nasazení těsně za dělící polovinou startovního pole, dostali jsme první kolo velmi těžké soupeře z Uničova. Přestože jsme měli, jak jsem již zmiňoval papírově silné soupeře u šachovnice to vypadalo jinak. Po celou dobu jsme své soupeře trápili a nestáli jsme vůbec špatně. Poté jsme však všichni přišli do časového presu a udělali jsme chyby. Zrodil se tedy velmi krutý výsledek 0:4. Heslo: První vyhrání z kapse vyhání!

Druhé kolo nám počítač nalosoval soupeře zase z úplně jiného soudku, tedy z druhého konce startovní listiny. Toto utkání se podle toho také vyvíjelo. Všichni jsme své soupeře přehrávali a postupně jsme získávali materiální výhodu! Po chvíli se tedy zrodil výsledek totožný s prvním kolem, akorát v náš prospěch. Vyhráli jsme tedy 4:0

Třetí kolo bylo ve znamení prvního našeho Valašského derby, konkrétně nám los přiřadil béčko Valašské Bystřice. Zápas se zdál vyrovnaný, tedy až na třetí desku, kde Ondra soupeře vytlačil ze šachovnice během chvíle. Poté se přidal Kája, který získal materiál. Já na první desce jsem získal kvalitu a výhru jsem si nenechal uniknout. Dohrával jen Kuba Krejča, který uplatňoval výhodu dvou pěšců navíc! První Valašské derby skončilo tedy dobře a to 4:0 pro nás.

Čtvrté kolo nám PC nalosoval soupeře již evidentně silnějšího, Zábřeh A. Náš mladý tým se této výzvy však nezalekl a do zápasu vletěl s plnou polní. Hezkou remízu vybojovali bratři Vrajové, kteří remizovali s hráči přes 2000 elo. Poté remizuji já v dámové koncovce, kde dávám věčnák. Kuba Krejča nestačí na svého soupeře a prohrává. Výsledek tedy1,5-2,5.

Po čtvrtém kole byl na programu oběd, tedy zasloužený (snad zasloužený ) odpočinek. Na oběd šla první polovina družstev, do které jsme se v pohodě vlezli i mi. Na oběd bylo kuře s bram. salátem. Naše hlavní šoférka, trenérka a nově i obstarání o dobíjení pozitivní energie  Lenka Vrajová nám sdělila pokyny a další informace k pokračování turnaje. Všichni jsme šli po obědě ještě ven, nadýchat se čerstvého vzduchu a okysličit mozek!

Páté kolo nám los napsal soupeře z Olomouce. Tým znovu evidentně silnější než my. Jako první prohrál asi po 2 minutách Ondra, který zahrál špatně zahájení. Poté prohrál  Kája Vraj remízovou věžovku. Poté remizuji já. Dohrává Kuba, který stojí velmi pasivně a soupeř toho využívá. Zrodil se tedy výsledek 0,5-3,5. No já si myslím že tento výsledek se dá jednoduše svést na oběd. Všichni jsme se pořádně nacpali a potom nám mozek nechtěl pracovat. Takže tato prohra má jasný podklad!

Šesté kolo nám los přiřadil béčko Zábřehu. Hráči Zábřehu na nás byli upozorněni od jejich áčka a jak šli k partii, tak říkali velmi dobrou hlášku: ,,Bacha chlapi! To jsou Alešovi děti, ti jsou nebezpeční! ''  Mysleli tím, že nás trénoval Aleš Krmela. My jsme se jen pousmáli a vrhli jsme se do boje. Hláška soupeřům nepomohla a asi si na nás nedali dostatečné ,,bacha''. Na druhé desce vyhrál po 6. tazích Kuba. Soupeř byl asi natolik vystrašen, že si nechal sebrat pěšce na g7 a hrozilo braní věže nebo mat na f7. Troufám si říct, že to byla asi nejrychlejší výhra na turnaji. Poté získává Kája materiál. Vzápětí získává materiální výhodu i Ondra. Aby toho nebylo mále, dávám svému soupeři vidlu i já. Zrodil se tedy výsledek 4:0. No, na úvodní hlášce našich soupeřů možná něco bude?  

Sedmé kolo jsme zákonitě dostali těžšího soupeře, stalo se jím družstvo Skaličky A. Na první desce jsem dostával postupně na vyučenou od p. Šimáčka. Poté se přidal Kuba i Ondra. Toto kolo nás zachránil od potupné nuly Kája, který si připsal na konto další výhru a pokračoval ve vražedném finiši! Uhráli jsme tedy výsledek 1:3.

Předposlední kolo jsme chytili družstvo EMKaD Holešov. Na první desce se konaly jatka. Můj rázný útok završilo stavění druhé dámy. Další bod přidal hezkým výkonem Kája, který svého soupeře přehrál výkonnostně. Slabší chvíli měl Ondra, který ve vyhrané pozici nastavil věž a partii prohrál. Kuba se nemohl chytit a nakonec svému soupeři podlehl. Zrodila se tedy naše první celková remis 2:2.

Poslední kolo, se konalo místní derby. Našim soupeřem byl totiž Vsetín. Zápas to byl vyrovnaný. Ondra měl slabší chvíli a zahrál velmi špatně zahájení a prohrál velmi rychle. Na ostatních třech deskách to byl boj vyrovnaný. Po spotřebování téměř celého času jsme nakonec podlehl panu Juříčkovi. Po vzájemné komunikaci po partii jsme se však shodli, že od chvíle prosazení c4 jsem stál lépe a pozici jsem prohrát tedy nemohl, Stát se může ale cokoliv a také se stalo!  Remízu na druhé desce vybojoval Kuba s Petrem Smilkem ve velmi zajímavé věžovce. Příjemným překvapením je výhra Káje na p. Doležalem. Nakonec tedy vyhrává zkušenější družstvo Vsetína ve velmi silném složení nejtěsnějším rozdílem 2,5-1,5.

Hrálo se olympijským způsobem, po sečtení všech bodů jsme se umístili celkově na solidním 21. místě. Po odehrání turnaje čekala na každého hráče ještě svačina v podobě masové rolády. Poté byl pro nadšence přichystán ještě bleskový turnaj. Viz níže.

Více informací můžete studovat: ZDE

Po ukončení turnaje družstev se mohli hráči zúčastnit ještě bleskáče. Naše čtveřice se zúčastnila celá. Tempo bylo standartní 2x5minut na sedm kol. Nejlépe jsem si z našich vedl já, získal jsem 4,5 bodu a 10. místo. Druhým z nás byl Ondra Vraj, který získal 4 body a obsadil 17. místo. V závěsu skončil jeho brácha, který získal 3,5 bodu a 23. místo. Na 37. místě se umístil Jakub Krejča se ziskem dvou bodů.

Výsledky můžete studovat: ZDE

Celkově by se dal turnaj shrnout jako povedený. Cíl - dobře si zahrát se určitě naplnil. Poděkovaní patří Lence Vrajové, která šoférovala a starala se po celý den o správnost výsledků a dalších organizačních věcí. Možná i škoda, že turnajů družstev jako je ve Skaličce není v okolí víc. Já za sebe si myslím, že všechny nás čtyři to velmi bavilo hrát spolu v týmu a bojovat tak společně na nějakém turnaji. Navíc je to takové odreagování, že se nehraje za jednotlivce.

J.B.