V chladném nedělním ránu vyrazila nabušená sestava Hošťálkové na šlágr kola, ne-li celé dosud probíhající ligy, do Lipovce, malé obce blízko Blanska, ve které se však o nedělích pravidelně koncentrují jména velmistrovského formátu! Strategie našeho týmu byla jasná: zahrát dobré šachy a s vědomím současné dobré pohody z dosavadních výkonů pokukovat třeba i po šanci na zisk zápasových bodů, soupeři totiž nastoupili bez největší hvězdy – velmistra Kaloda. V deset hodin byly boje rozehrány. Relativně brzy skončil svou partii Laďa Pala, který po katalánském zahájení uzavřel velmistrovskou remízu. Chvíli poté nabízí soupeř remízu i mně. Situace na ostatních šachovnicích favorizuje mírně soupeře, především díky časovému náskoku na hodinách velmistra Blatného, slabinám v pěšcové struktuře Jirky Hodovského či pasivnímu postavení Ondry Karlíka. Remízu však na pokyn kapitána přijímám. Teď půjde do tuhého a na šachovnicích začnou létat jiskry! Pepovi Mudrákovi kvapně dochází čas a soupeř si nebojácně bere krajního pěšce, načež náš borec obětuje celou figuru za útok na krále, ten ovšem po jednoduché obraně ztroskotává a po pár tazích následuje kapitulace. Na třetí šachovnici obsazuje soupeř proti Ondrovi volný sloupec a následně jako blesk z čistého nebe obětovává figuru za dva pěšce a snaží se prosadit dva spojené volné pěšce. Ondra ovšem nachází protihru po slabých černých polích a po obrovské hrubce soupeře slaví vítězství, když vniká věží na oslabeného bílého krále a hrozí neodvratitelným matovým útokem. 2-2. Statečně bojuje kapitán Pepa Bednařík a po nepozornosti soupeře získává čistou kvalitu, soupeřova pozice navíc zůstává velmi pasivní a pan Kopřiva se po několika dalších tazích bez boje vzdává. 2-3. Těžkou partii na počítání variant musel podstoupit Kuba Krejča, který proti panu Chládkovi rozehrál svou oblíbenou Francii avšak bojoval s opožděným vývinem. Trpělivě však čekal a už to vypadalo, že by mohl vyváznout s pěšcem navíc a bojovat o vítězství. Pak ovšem v časové tísni přišla hrubka a ztráta figury, naštěstí už na šachovnici nezbývalo dost materiálu, aby soupeř mohl reálně bojovat o výhru. 2,5-3,5. Poslední dvě partie drásaly nervy všem přihlížejícím. Jirka Hodovský ztratil pěšce a navíc pustil soupeři volný d-sloupec. I když měl soupeř všechny trumfy v kapse, dokázal Jirka najít protihru proti černému králi a začít šachovat. Nakonec se mu podařilo i posbírat nějaké pěšce a v dámské koncovce uhájit cennou remízu. Teď vše spočívalo na Aleši Krmelovi, ten ztratil ve střední hře pěšce, ale nic nevzdal a ideálně umístil figurky tak, aby neměl soupeř kudy projít! Nervozita jistě pracovala na plné obrátky. Následovalo nečekané rozuzlení. Pan Fojtík totiž nemohl nic vymyslet a po tom, co oba soupeři zopakovali několik tahů, reklamoval Aleš třikrát opakovanou pozici, tedy kýženou remízu... Úspěšně! Radost byla velká a my odjížděli z Lipovce nadmíru spokojeni. V příštích kolech nás čekají soupeři z druhé půlky tabulky, kteří budou bojovat o každý bod. Dobře si odpočineme a naviděnou v příštím kole, které se hraje 26. února na domácím území :-) (HM)